Antonín Wanner se narodil 29.5.1882 v Praze jako čtvrtý a nejmladší (měl již 3 sestry) potomek c.k. poručíka Augustina Wannera. O jeho dětství a fotografických začátcích se bohužel zatím nepodařilo nic bližšího zjistit.
 Antonín Wanner v 19 letech. |
Někdy kolem roku 1905 se objevuje ve Štěchovicích n./Vlt., zřejmě již jako fotograf. Již kolem roku 1906 se na trhu objevují jeho první světlotiskové pohlednice ze Štěchovic a okolí. Dne 18.2.1906 se oženil se slečnou Annou Smolovou (narozena dne 30.7.1879 ve Skočicích u Písku), se kterou měl postupně 5 dětí, 2 syny a 3 dcery. Bydleli ve Štěchovicích v domě č.p. 32 (dnes č.p. 117), kde byl provozován také fotoateliér. Právě v období před 1. světovou válkou je jeho pohlednicová produkce nejčilejší. Produkuje světlotiskové pohlednice z širokého okolí Štěchovic, ale výjimečně i ze vzdálenějších lokalit jako je třeba Podolsko a nebo Týn n./Vlt. Je zajímavé, že i v době 1. světové války, které
se A. F. Wanner aktivně účastnil, nadále vycházejí jeho pohlednice. Pod svým vlastním jménem je totiž vydávala jeho žena Anna Wannerová. Dne 18.11.1908 se fotograf A. F. Wanner společně s učitelem V. Přibíkem pokusil v hostinci „U Vrňáků“ o založení sokolské jednoty ve Štěchovicích. Myšlenka se však nesetkala s větší podporou obyvatelstva. Teprve v roce 1910 byl Sokol ve Štěchovicích založen a fotograf Wanner se stal jeho zakládajícím členem a hospodářem.
V roce 1914 A. F. Wanner narukoval do rakousko-uherské armády a byl odveden na frontu. Na počátku léta 1915 byl spolu s dalšími 3300 muži v Haliči (dnešní Ukrajina) zajat ruskou armádou. Jako zajatec se dostal až do zajateckého tábora v Kyjevě. Za pomoci štěchovického rodáka Josefa Víška (pozdějšího nájemce hotelu Záhoří ve Svatojanských proudech), který byl v Kyjevě úspěšným sládkem v pivovaře jedné francouzké šlechtičny se mu podařilo z tábora dostat. S podporou Josefa Víška si pak v Kyjevě na ulici Polevajska č. 101 založil fotoateliér s názvem „Praga“. Později se stal v Rusku členem Československých legií kde působil jako fotograf mimo jiné v Ufě a Samaře. Právě za působení v legiích zřejmě vznik název pozdějšího pražského fotoateliéru „Fotolegie“. Je známa fotografická pohlednici z Vladivostoku, zachycující prodavače květin s českým popiskem a signaturou „Fotolegie“.
Po návratu z války odjíždí A. F. Wanner do Ameriky a se společníkem panem Rumlem zakládá v Chicagu fotoateliér. Dle vzpomínek jedné z dcer se v Chicagu seznámil s nějakým panem Antonem Cermakem, s
 Firemní popiska na pohlednici vydané A. F. Wannerem za jeho působení ve Štěchovicích. Národní hrdost tehdy autorivi jistě nechyběla... / rok 1914 |
nímž byli velcí přátelé (A. Cermak byl původem z Kladna a v letech 1931-33 byl starostou Chicaga). V roce 1921 navštěvuje Spojené státy ještě jednou, právě na pozvání A. Cermaka.
Kolem roku 1920 Štěchovice opouští a stěhuje se do Prahy, kde se mu podařilo získat poměrně velký byt na Karlově náměstí č.p. 27. Na této adrese také otevírá fotoateliér Fotolegie s.r.o. (název použit již za jeho působení v Rusku a zřejmě inspirován jeho působením v Československých legiích). V této době se také stává „dvorním fotografem“ presidenta T. G. Masaryka. Právě z tohoto období jsou známé pohlednice vydáváné pod hlavičkou Fotolegie, jež zachycují právě T.G.M. při různých příležitostech, sokolské slety a různé jiné významné události. V této době však také stále vydává pohlednice ze Štěchovic a okolí. Převážně se však jedná o starší negativy zcela evidentně pořízené ještě před válkou za jeho působení ve Štěchovicích.
V roce 1931 se A. Wanner z Prahy odstěhuje do vily v Jahodnici (okres Praha východ), kde s rodinou provozuje restauraci a v sále hrají ochotnické divadlo. Na stáří se stěhuje na chatu v Mirošovicích u Prahy, kde dále fotografuje a věnuje se zejména portrétní fotografii.
Pan fotograf Antonín Ferdinand Wanner umírá dne 23.12.1954.
 První Sokolský svátek ve Štěchovicích. Slavnostní průvod pochoduje po hlavní ulici přímo kolem ateliéru fotografa A. F. Wannera. / 3.9.1911
Bez zajímavosti jistě nejsou ani umělecké aktivity několika dalších příslušníků rodiny Wannerových, jež jen potvrzují
 A. F. Wanner se ženou Annou. Foto pravděpodobně ze 40. let. |
dávnou pravdu, že jablko nepadá daleko od stromu.
Tak například jedna ze starších sester A.F.Wannera, slečna Jožka Wannerová, byla filmovou herečkou a můžeme ji dodnes vidět například ve filmu "Muži v ofsajdu" po boku Huga Hasse, kde hraje paní Nadčeradcovou. Foto k nahlénutí zde.
Jedna z dcer A. F .Wannera, slečna Marie Wannerová (později Walterová) začínala s herectvím jako ochotnice v sále rodinného hostince v Jahodnici. Později pak pokračovala ve studiu herectví na konzervatoři a posléze dlouhá léta zpívala v opeře Národního divadla.
Synové A. F. Wannera, Antonín a Josef, se taktéž vyučili fotografii a měli společný ateliér a obchod s potřebami pro fotoamatéry. Ateliér byl otevřen v roce 1938 a nacházel se v Karlově ulici č.p. 43. (roh Karlovy a Seifertovy ulice). Z tohoto období je například známá série fotografických pohlednic z roku 1940 zachycujících katastrofální ledovou dřenici ve Štěchovicích. Za války byli oba vězněni na Pankráci. Po znárodnění vedl Josef Wanner ateliér družstva fotografů poblíž náměstí Jiřího z Poděbrad.
Jedna zajímavost pro sběratele starých pohlednic. Mnozí sběratelé jižních Čech jistě vlastní krásnou světlotiskovou pohlednici zachycující řetězový most přes Vltavu v Podolsku u Písku vydanou A. F. Wannerem někdy kolem roku 1906. Bylo mi dosti nepochopitelné, že více méně regionální fotograf působící ve Štěchovicích a okolí vydal pohlednici z Podolska, což je od Štěchovic skutečně dosti daleko. Vysvětlení je velice snadné. V Podolsku totiž nějakou dobu bydlela sl. Anna Smolová (později Wannerová), žena fotografa Wannera, jejíž tatínek zde na mostě údajně pracoval jako mýtník.
Zajímavým dokumentem pro sběratele starých pohlednic je také kratký článek sepsaný A. F. Wannerem a otištěný v měsíčníku "Vltavské Proudy" v roce 1914. Jak je z této stati dobře patrné, producenty pohlednic trápili na počátku 20. století překvapivě velice podobné problémy jako producenty dnešní. Článek je k nahlénutí přímo tady.
A opravdu již nakonec jen drobná poznámka. Skutečné jméno A. F. Wannera je pouze Antonín Wanner. Toho Ferdinanda si tam přidal sám, asi jen jako umělecký pseudonym ...
|